Litoměřický rezervní tým se výsledkově trápí.

V neděli se odehrálo utkání dvanáctého kola 1. B třídy, ve kterém domácí TJ Heřmanov hostil rezervní tým Litoměřicka. Zápas začal v poklidném tempu, kdy oba týmy zjišťovaly, co od soupeře mohou očekávat. První slovo si vzal ve třinácté minutě Petr Hranička, který svou pohotovou střelou z hranice velkého vápna trefil šibenici. Litoměřicko nadále drželo míč a určovalo tempo hry. Druhou branku žlutomodrého týmu přidal Matěj Vrzák, který nejprve přečetl rozehrávku domácích, narazil si míč s Hraničkou a zakončil na vzdálenější tyč. Skóre bylo 0:2. Zbytek prvního poločasu patřil litoměřickému B-týmu, který získal územní převahu a neustále se tlačil do zakončení. Domácí se pokoušeli vyrážet do protiútoků, ale marně. Před poločasovou přestávkou hosté ještě navýšili skóre díky trefě Lukáše Mariče, který si počkal na přesný centr Dominika Ebrta, zpracoval si míč a zakončil na zadní tyč.

Dominantní výkon se však nepropsal do druhého poločasu. Hráči Litoměřicka začali nedůsledně bránit a svůj náskok postupně ztráceli. Heřmanov našel recept na hru litoměřické rezervy, vyrážel do rychlých protiútoků, a po několika pokusech se mu podařilo vyrovnat stav. Následovala sporná situace, která zaváněla penaltou ve prospěch hostů, ale rozhodčí ji jako penaltovou nevyhodnotil. Od tohoto momentu jak kdyby litoměřičtí přestali hrát.

„Katastrofa. Lépe bych to asi nepopsal. Po jedenáctém kole jsme si opět potvrdili, že naším největším soupeřem jsme my sami. Se vší úctou ke všem týmům musím říct, že nás ještě nikdo skutečně nepřehrál. Fotbalově na tom jsme daleko lépe, než jak ukazuje naše postavení v tabulce. Fotbal se ale hraje na góly, a to, že je dostáváme po školáckých chybách, nekoncentrovanosti, laxním přístupu nebo jen smolných situacích, nikoho nezajímá.

Sobotní duel v Heřmanově se nesl ve stejném duchu jako některé předchozí zápasy. První poločas hrajeme skvěle – držíme míč, vytváříme si šance, které dokážeme proměnit, a soupeř se nám přizpůsobuje naší hře. Po prvním poločase jsme tedy vedli 3:0. Co víc si přát? Do druhého poločasu jsme vstoupili s hlavami v kabině. Nic se nedařilo, chuť po vítězství byla nulová a naše frustrace z výkonu rozhodčího stoupala. To je shrnutí naší druhé půle. Domácím se podařilo z protiútoků vyrovnat a nakonec zápas otočit. Místo toho, abychom hráli v klidu svou hru, hádáme se, nebráníme poctivě a sami se dostáváme pod tlak, který Heřmanov dokázal využít.

Musíme některé věci změnit. V první řadě přístup! Nasazení ve druhém poločase je nepřijatelné. O víkendu nás čeká další náročný zápas, a tak doufám, že se každý hráč zamyslí nad svým výkonem a v neděli uvidím tým, který šlape celých devadesát minut, bojuje jeden za druhého a chce vyhrát!“ Utkání zhodnotil trenér Petr Stejskal.

Své hodnocení přidal také Petr hranička. „Byl to zápas dvou poločasů. První jsme odehráli skvěle. Do druhého jsme ale vstoupili s pocitem, že je vše hotové. Bohužel, není to poprvé, co se nám něco podobného stalo. Nesmí se stát, že nejen ztratíme tříbrankové vedení, ale že během druhého poločasu inkasujeme čtyři góly. Všechny padly po našich školáckých chybách. Obrana nebyla kompletní, ale způsob, jakým jsme řešili některé situace, byl opravdu tristní. V kabině jsme si to vyříkali a doufáme, že se nám podaří z těchto chyb poučit a promítnout to do dalšího zápasu.“

Následující utkání odehraje naše Béčko v neděli 3. listopadu od 14:00, kdy v Mlékojedech hostí TJ Žitenice.