Rozhovor s odchovancem klubu Filipem Frankem.

Filipe, jsi v našem klubu už téměř 20 let. Jak se cítíš, když se ohlédneš zpátky na svou dosavadní kariéru?

Že zase tak pestrá není. Vlastně jak zmiňuješ, od začátku působím v Litoměřicích, ale kdyby to bylo až do konce kariéry, asi by mi to nevadilo.

Jaké jsou tvé první fotbalové vzpomínky, když jsi začínal v mladší přípravce? Pamatuješ si na svůj první trénink?

Na první trénink si docela vzpomínám. Místo toho, abych se věnoval fotbalu, jsem pozoroval letadla na obloze.

Kteří spoluhráči nebo trenéři tě nejvíce posunuli ve fotbalovém růstu?

Myslím si, že každý, s kým jsem se tady setkal, mě nějakým způsobem posunul dál. Ať už trenéři, nebo spoluhráči.

Co tě doposud motivovalo zůstat věrný jednomu klubu? Měl jsi někdy nabídky odjinud, které tě lákaly?

Měli jsme v ročníku 1999 naprosto skvělou partu. Každou sezónu jsme hráli na špici tabulky a na zimních turnajích jsme se rovnali ligovým týmům. Už v přípravce jsem měl nabídku do Sparty, později v žákovských kategoriích zase z Teplic a Ústí.

V dnešní době je neobvyklé, aby hráč zůstal věrný jednomu klubu po tak dlouhou dobu. Co pro tebe znamená FK Litoměřicko?

Litoměřicko je pro mě srdcovka. Od malička jsem chodil koukat na Áčko a říkal si, že jednou chci hrát za tento tým. Teď tady hraju a dokonce s klukama, na který jsem chodil jako malý koukat a podávat jim balony.

Na kontě máš 14 startů v ČFL. Jaká to pro tebe byla zkušenost? Který ze zápasů ti nejvíce utkvěl v paměti a proč?

Byla to pro mě velká zkušenost. Hrál jsem s klukama, co hráli ligu a vedli nás kvalitní trenéři. Ale jinak na toto období nevzpomínám úplně rád. Nejvíce si pamatuji svůj první zápas – byla to středa odpoledne, nějaká dohrávka. Tehdy na nás přišlo hodně lidí, to jsem si užil hodně.

Jak se podle tebe změnil klub během těch 20 let, co jsi jeho součástí? A jak ses změnil ty jako hráč a člověk?

Klub se neustále vyvíjí. Největší změna je podle mě v přístupu k mládeži, klub se na ni hodně zaměřil, a to je skvělé! Jak jsem se změnil já, asi nedokážu posoudit. Určitě jsem dospěl jak na hřišti, tak v osobním životě.

Co tě motivuje pokračovat v hraní a co bys ještě chtěl v klubu dokázat? Máš nějaké osobní nebo týmové cíle do budoucna?

Chtěl bych pomoci A - týmu k postupu do divize. Když jsem byl v mládeži, chodil jsem se na ni dívat, tak bych si ji chtěl zahrát. Mým cílem je tedy postup, a až ho splníme, najdu si další.

Přemýšlíš o tom, co bude, až ukončíš aktivní hráčskou kariéru? Zůstal bys rád v klubu v nějaké jiné roli, třeba jako trenér nebo funkcionář?

Na to jsem ještě úplně nemyslel, přece jenom mi bude v listopadu 25, takže doufám, že ještě nějaký ten pátek kopat budu. Ale uvidíme, jak to tu bude. Nějaké práci pro klub bych se určitě nebránil.

Jak vidíš budoucnost FK Litoměřicka? Má klub podle tebe potenciál růst a posouvat se na vyšší úroveň?

Myslím si, že klub potenciál má. Je tu spousta lidí, kteří pro litoměřický fotbal žijí, a to považuji za základní kámen úspěchu.

Je něco, co bys vzkázal mladším hráčům nebo jejich rodičům, aby si vytvořili stejnou lásku ke klubu jako ty?

Konkrétní recept nemám, ale určitě si fotbal užívejte a bavte se hrou. A když to bude v Litoměřicku, jedině lépe!