Jakub Rusý a jeho poslední hodnocení.

Sezóna pro naše B - mužstvo skončila utkáním 18.6., ve kterém rezerva podlehla Žitenicím 2:4. Postup ani výhra ve finále okresního poháru se nevydařila. Po šestadvaceti kolech se Litoměřicko umístilo na 7. místě tabulky okresního přeboru dospělých. Součet vstřelených branek po posledním kole činí 61, počet obdržených je o tři více. Na pohled nevydařená sezóna se nestala zas tak neúspěšnou. V roce 2020 tým přebral Jakub Rusý, který působil u litoměřické mládeže. V B - týmu nastupovali hráči, kteří mohli ještě minimálně další rok hrát v dorosteneckých soutěžích. Trenérův hlavní cíl byl připravit kluky na dospělý fotbal, což se mu podařilo. Spousta hráčů se adaptovala a dokázali se tak dostat do prvního mužstva FK Litoměřicko. Sezónu zhodnotil kouč Kuba Rusý.

„Musím říct, že sezóna byla velice náročná. Někteří z hráčů museli absolvovat někdy i 180 minut během jednoho dne. V týmu se vystřídalo přibližně třicet různých hráčů, ať už kmenových hráčů B - mužstva, A - mužstva, dorostu nebo nových posil. I přesto si vážím toho, že všichni nastupovali do zápasu s vítěznou mentalitou a chtěli se posouvat dál. Myslím si, že předvedená hra měla vyšší parametry než úroveň okresního přeboru, ale nezkušenosti nás stály v mnohých zápasech spoustu bodů. Jedním z předsezónních cílů bylo hájit litoměřické barvy ve finále okresního poháru, což se povedlo, ale bohužel s neúspěšným výsledkem.“

Jakub Rusý se po roce a půl rozhodl změnit působiště. Od nové sezóny bude hlavním trenérem týmu FK Schoeller Křešice.

„Z chlapců se stali chlapi! Jedni začali pracovat, druzí zas chodit na vysoké školy. Pro mě osobně to byla velmi dobrá zkušenost, co se týče mentální spolupráce. S každým hráčem jsem se snažil individuálně pracovat po sportovní i psychické stránce. Práce s rezervním týmem je náročná z toho hlediska, že nesmíte upřednostňovat zkušenější hráče před ostatními. Jsem moc rád, že i po mém odchodu jsem v kontaktu se všemi.“

Svůj komentář přidal i hráč B - týmu Jan Grus. „V několika utkáních jsme dokázali, že na to máme a můžeme bojovat o postup, ale v zápasech, kdy jsme byli jasným favoritem, jsme selhali. Zde už to není o trenérovi, o povrchu hřiště nebo o čemkoliv. Bylo to o nás. Bylo to o tom, jestli jsme nastavení vyhrát. Také se stávalo, že jsme v několika utkáních byli lepším týmem, ale nedokázali jsme to zužitkovat. Nikdy jsme nešli cestou vyhrát za každou cenu. Nesnažili jsme se držet jednobrankový náskok nebo něco podobného. Vždy jsme chtěli hrát fotbal, nenakopávat balóny, hrát po zemi, což se o některých soupeřích říci nedá. Několikrát jsme se potkali s týmy, které nás ubojovaly, někdy až za hranou pravidel. Kdybyste se mě zeptali na zápas sezóny, jednoznačně odpovím utkání v Lukavci. Trenér z osobních důvodů nemohl být přítomen, ale i přesto přišel před utkáním do kabiny a vše nám vysvětlil. Museli jsme s tím nějak pracovat, což do páté minuty nevypadalo vůbec dobře. Po nepřesnosti jsme obdrželi branku hned z kraje utkání na 1:0. Ovšem poté nastal nečekaný obrat. Šance střídala šanci a ve výsledném skóre jsme zvítězili 5:1. Neskutečný výkon od všech hráčů a moc rád na něj vzpomínám.

Co se týče odchodu Kuby, z počátku jsem z toho nebyl moc nadšený, protože mně i několika hráčům dost pomohl jak ve sportovním odvětví, tak i v osobním životě. Toho si nesmírně vážím. Pro mě osobně to byla první zkušenost s takovým přístupem. Kuba Rusý nikdy nebyl typem trenéra, který přijde pět minut před začátkem tréninku a po skončení odejde. Vždy se zajímal o mimofotbalové věci a i když to nebylo někdy příjemné, dost pomáhal hráčům i v normálním životě. Tahle vlastnost ho šlechtí. Každopádně mu touto cestou přeji všechno nejlepší do další etapy a zároveň přeji plno úspěchů, jak ve fotbalovém světě, tak i v tom osobním... “

I přesto, že Jakub opouští rezervní tým Litoměřicka, jeho srdce nadále zůstává žlutomodré. V následující sezóně bude dále vychovávat litoměřickou mládež a bojovat za tým staré grady. I my Jakubovi přejeme vše nejlepší do další trenérské výzvy.